Pozdní komplikace diabetu

Třetí díl našeho speciálu se věnuje výskytu tzv. pozdních komplikací diabetu mellitu. Jejich vznik a další rozvoj souvisí s nedostatečnou kompenzací diabetu. I když je jejich nástup velmi pozvolný, výrazně zhoršují kvalitu života nemocných s diabetem a jen velmi obtížně se dají léčit.

Mezi nejzávažnější chronické komplikace cukrovky patří postižení oční sítnice, ledvin, periferních nervů, cév a tkání chodidel. V odborné terminologii hovoříme o diabetické retinopatii (u diabetiků prvního a druhého typu je prevalence 50% po deseti letech trvání choroby, 75% po dvaceti pěti letech trvání choroby), diabetické nefropatii (u diabetiků prvního typu je prevalence 30% po dvaceti letech trvání choroby, u diabetiků druhého typu prevalence 24-40% po dvaceti pěti letech trvání choroby), diabetické polyneuropatii (autonomní a senzorická), postižení tepen (tzv. mikroangiopatie a makroangiopatie) a postižení tkání nohou - syndrom diabetické nohy (incidence 5,6% všech léčených diabetiků), jehož nejzávažnějším důsledkem je ztráta dolní končetiny.

Počet pacientů se syndromem diabetické nohy je u nás sledován od roku 1993, kdy bylo léčeno 40 444 (tj. 8%) nemocných diabetem, z toho bylo 4 185 (tj. 10,3%) pacientů s amputací. V posledním desetiletí (2000-2010) stoupl počet diabetiků se syndromem diabetické nohy o 20 % (meziroční nárůst v letech 2009-2010 činil asi 2,5%). Pokud stejným způsobem porovnáme v období 2000-2010 počet diabetiků se SDN a amputací, zaznamenáme vzestup o 45%! V roce 2011 bylo léčeno 44 011 (tj. 5,3 %) diabetiků se syndromem diabetické nohy, z toho 10 408 (tj. 23,6%) osob bylo po amputaci. Počet léčených diabetiků se syndromem diabetické nohy a provedenou amputací se u nás dle údajů ÚZIS od roku 2005 (tehdy 7303 diabetiků) zvolna zvyšuje (v roce 2010: 8501 diabetiků, tj. 18,8% z pacientů s diabetickou nohou). K dalšímu nárůstu počtu případů došlo i v roce 2011, kdy došlo ke změně sledování a vykazování počtu diabetiků s amputací (nově jsou sledovány odděleně amputace nad kotníkem (3939 osob – tj. 37,8 %) a pod kotníkem (6469 osob – tj. 62,2% amputací). Tento negativní trend kontrastuje se stále širším používáním moderních metod léčby kritické končetinové ischémie, krytí tzv. vlhké terapie, terapie ran kontrolovaným podtlakem a důsledným odlehčením. Jednou z možných příčin tohoto stavu může být lepší záchyt pacientů se syndromem diabetické nohy, jejichž léčba se koncentruje do podiatrických ambulancí a center. Pozitivní vliv zaváděných preventivních opatření a lepší dostupnosti podiatrické péče budeme moci posoudit až podle vývoje epidemiologických dat v letech následujících.