Syndrom vyhoření, největší zdravotní riziko 21. století

Ve dnech 9. – 10. června 2011 třinecký KD Trisia přivítá účastníky konference RANDE 2011 – kongresu s mezinárodní účastí o hojení chronických ran, kožních defektů a reparaci tkání. Součástí konference je historicky první sympózium edukačního portálu www.merudia.cz věnované syndromu vyhoření zdravotníků. V prostorách loutkového sálu KD Trisia vystoupí paní Helena Kristina Halbwachs, zdravotní sestra se slovinskými kořeny a mnoha zkušenostma s prací s pacienty a nehojícímí se ránami, která vystudovala psychologii a v současnosti působí v Bad Vöslau v Rakousku.

„Syndrom vyhoření se ve vyspělých společnostech považuje za důležité onemocnění vztahující se k práci. Nejnovější studie prokázaly, že až 18 % populace je ve vysokém riziku jeho vzniku a mnozí autoři proto tvrdí, že syndrom vyhoření se stává největší rizikem pro zdraví ve 21. století. Svá tvrzení opírají o to, že v rámci syndromu vyhoření existuje široké spektrum vážných zdravotních potíží“, říká Helena Halbwachs.

Vyhoření je psychosociální syndrom. Zahrnuje pocity emočního vyčerpání, odosobnění a sníženého osobního výkonu v práci. Rizikové faktory jsou různé, od osobních (jako jsou věk, pohlaví, rodinný stav) po faktory spojené s prací (např. požadavky na zaměstnání, pracovní dobu, trvání práce a pracovní možnosti). Vyhoření je spojeno se zdravotními problémy jedince, depresemi a úzkostí, na jeho vznik má vliv i přesčasová prace následovaná dlouhodobou pracovní neschopností.

„Příznaky a symptomy spojené se stresem a vyhořením mají několik rozměrů. Mohou se objevit somatické, psychologické/a/psychiatrické, interpersonální/a/sociální projevy. Výskyt syndromu vyhoření je obzvláště vysoký v tak zvaných pomoc poskytujících profesích – u pracovníků ve zdravotnictví, učitelů a sociálních pracovníků. Zdravotníci jsou dlouhodobě školeni v tom, aby upřednostnili potřeby ostatních před potřebami vlastními. Každý pracovní den jsou vystaveni emočnímu vypětí při práci s lidmi, kteří jsou nemocní nebo umírají a kteří mají extrémní fyzické a citové potřeby“ – doplňuje ze své klinické praxe paní Helena Halbwachs.

Celé satelitní sympozium bude vedeno bilinguálně s překladem do češtiny. Rozšířená verze abstraktu přednášky paní Heleny Halbwachs je pro širší odbornou zdravotnickou veřejnost k dispozici na www.merudia.cz v sekci aktuality.