Terapie ran kontrolovaným podtlakem prodělala v posledních letech pozoruhodný vývoj. Ve stavbě zařízení pro podtlakovou léčbu je hraje prim jednoduchost ovládání a tendence k minimalizaci velikosti přístrojů, které již nejsou závislé na zapojení do elektrické sítě a neomezují pacienta při běžných aktivitách. Většina přístrojů pro použití za hospitalizace umožňuje proplachový léčebný režim, který snižuje bakteriální nálož v ráně, zmenšuje koncentraci toxinů, rozpadových produktů a metabolitů a je efektivnější v potlačení tvorby biofilmu. Většina evropských zemí přijala následující strategii: pokud máme snížit náklady na celkovou léčbu pacientů s dehiscencí rány, je nutné zahájit podtlakovou terapii co nejdříve, zkrátit pobyt pacienta na lůžku intenzivní péče a po stabilizaci rány nemocného propustit do domácího ošetřování s tím, že je podtlaková terapie prováděna ambulantně. Některé státy (např. Itálie) centralizují péči o tyto pacienty do speciálních center, kam k výměnám NPWT systémů pravidelně dojíždějí z místa bydliště, jiné země (např. Velká Británie) využívají servis domácí péče, která provádí výměny u nemocných v domácím prostředí. Je otázkou, kdy na výhody tohoto postupu přijdou i české zdravotní pojišťovny, protože ambulantní podtlaková terapie u nás zatím není z prostředků zdravotního pojištění hrazena.