Tržné rány na kůži pacientů vznikají v důsledku střižných a smykových sil. Zvýšené riziko pozorujeme u starších nemocných s tzv. cutis papyracea, při nedostatečné nutrici, dlouhodobém podávání kortikoidů a při některých chronických kožních onemocněních. Mezi rizikové činnosti patří především polohování těchto nemocných, fixace různých krytí, kanyl a invazivních vstupů pomocí adhezních proužků a fólií i provádění denní hygieny. Jako jednoznačné rizikové faktory byla identifikována suchá kůže, imobilita nemocného a závislost na pomoci druhých, kožní trhliny vzniklé v minulosti a vznik intradermálních hematomů. Ve Velké Británii se kožní trhliny vyskytují asi u 10% nemocných. Z hlediska snížení výskytu kožních trhlin jsou důležité prevence, časné odhalení rizikových skupin pacientů, časná diagnostika tohoto typu poranění, pravidelná péče o kožní kryt vhodnými dermatologickými externy a (silikonovými) krytími.
Kvalita ošetřovatelské péče u pacientů s rizikem vzniku kožních trhlin
Tržné rány na kůži pacientů vznikají v důsledku střižných a smykových sil. Zvýšené riziko pozorujeme u starších nemocných s tzv. cutis papyracea, při nedostatečné nutrici, dlouhodobém podávání kortikoidů a při některých chronických kožních onemocněních.
DALŠÍ ČLÁNKY
Po roce je zde opět den dekubitů
Dekubity jsou stále palčivým problémem imobilních pacientů hospitalizovaných i léčených ambulantně. EPUAP je proto iniciártorem celosvětového dne boje proti dekubitům, který jehož druhý ročník oslavíme dne 21. listopadu 2013. Při této příležitosti vydal EPUAP i řadu informačních materiálů, které jsou volně k dispozici na jeho webových stránkách. Nezbývá tedy než si přát, aby tato akce provázena i skutečným poklesem ve výskytu dekubitů v populaci a pomohla předejít vzniku pokročikých stupňů proleženin.
Rizika a komplikace podtlakové terapie ran
Podtlaková terapie (NPWT) otevřených ran různé etiologie se ve světě používá již od roku 1995. Vzhledem k velmi dobrým klinickým výsledkům se za tuto dobu stala zlatým standardem léčby některých ranných dehiscencí (sternotomie a laparotomie). Statisticky ověřená účinnost NPWT v léčbě dalších diagnóz ale zatím chybí. Časopis Wounds publikoval ve svém červencovém vydání výsledky studie švédských autorů (Fagerdahl et al.: Risk Factors for Unsuccessful Treatment and Complications With Negative Pressure Wound Therapy), která se zaměřila na stanovení rizikových faktorů úspěšnosti terapie rány kontrolovaným podtlakem a komplikací spojených s NPWT. Výzkumníci zaznamenali retrospektivně výsledky léčby 87 pacientů léčených v letech 2005-2007 ve všeobecné nemocnici Södersjukhuset ve Stokholmu pomocí V.A.C metody podtlakové terapie. Podle typu rány byli pacienti rozděleni do 5 skupin (otevřené pooperační rány (45 pacientů), ischemické rány (11 pacientů), rány spojené s infekcí (9 pacientů), posttraumatické rány (8 pacientů) a dekubity (14 pacientů)). Byly sledovány výsledky podtlakové terapie a vzniklé komplikace. Publikovaná data byla statisticky analyzována.
Nový dokument věnovaný debridementu
Na webových stránkách EWMA byl v těchto dnech aktualizován odkaz na zbrusu nový dokument věnovaný debridementu. Na jeho vzniku se podílel mezinárodní tým odborníků pod vedením profesora Roberta Strohala z Kliniky dermatologie a venerologie, Federal University Teaching Hospital Feldkirch, Rakousko. Dokument má charakter doporučeného postupu. Po úvodní definici a zdůraznění hlavních pozitiv debridementu se materiál věnuje jednotlivým metodám debridementu a jejich využití v praxi.