Moderní léčba
Moderní léčba se opírá o úspěchy tzv. vlhké terapie rány. U jejího vzniku stál profesor Winter, který v roce 1962 jako první popsal, že udržování rány ve vlhkém stavu urychluje reepitelizaci. První skupinou moderních krytí na sekundárně se hojící rány byly hydrokoloidy, které se používají v praxi od 70. let 20. století. Vzhledem k narůstající rezistenci bakterií vůči antibiotikům dochází k renesanci využití stříbra v hojení ran a již na přelomu 20. a 21. století můžeme vidět obrovský rozmach používání krytí s obsahem stříbra na rány. V současnosti jsme svědky objevů nových postupů při uzávěru rány, záplavy nových krytí, růstových faktorů a arteficiálních kožních krytů.
Lokální léčba ran s pomocí terapeutických krytí je součástí komplexní terapie nemocného s nehojící se ránou. Pro efektivní léčbu je důležité diagnostikovat příčinu poruchy hojení a stagnace rány. Na základě stanovení diagnózy doporučí lékař konkrétnímu nemocnému optimální léčebný plán. O použití konkrétních postupů v diagnostice a léčbě nemocných s nehojící se ránou rozhoduje lékař, případně zdravotní sestra s příslušnou specializací v oboru. V případě použití konkrétních léčivých přípravků je vždy nezbytné pročíst si pečlivě příbalové informace o přípravku.
Níže uvedený přehled je pouze jednoduchým nástrojem pro orientaci v tématu, pro odborné zdravotnické pracovníky je podrobný studijní materiál zpracován v rámci školících kurzů na partnerském webovém portálu www.merudia.cz
Standardní léčebné postupy
Pokud budeme vycházet z jednotlivých fází rány, pak standardní léčebné postupy jsou tyto:
- Metody débridementu
- Infekce v ráně
- Význam exsudátu
- Prevence vzniku chronické rány
- Prevence vzniku proleženin
- Konzervativní a chirurgická léčba dekubitů
- Roztoky vhodné pro aplikaci do rány
- Terapeutická krytí na rány
- Minimalizace traumatu v léčbě ran
- Farmakologická systémová podpora hojení
- Moderní technologie k podpoře hojení ran
- Léčba ran kontrolovaným podtlakem
Moderní ošetřování rány je proces, který vychází z individuálních potřeb každé rány. Požadavky rány na použité krytí a převaz se mohou v průběhu léčby měnit. Základní cíle kauzální terapie rány (tj. léčba příčiny vzniku rány a stagnace hojení) ale zůstávají stejné.
Hojení rány probíhá modelově v několika fázích. Na nově vzniklé poškození kožního krytu reaguje organismus zánětlivou reakcí – první fáze se proto označuje jako zánětlivá. Dochází při ní k odbourání poškozených částí tkání, vyčistění vředu a navození podmínek vhodných pro růst nových tkání (které nahrazují ty poškozené). Následuje proliferační fáze, v průběhu které se chybějící tkáň zaceluje tzv. granulační tkání a ta z okrajů vředu přerůstá kožními buňkami – epitelem. Po překrytí rány kožním krytem dochází k přestavbě a vyzrávání jizvy, zmenšuje se místní metabolismus, buňky přecházejí do tzv. klidového stádia – hovoříme o tzv. maturační fázi. Výsledkem hojení je jizva.