Mechanismus účinku podtlakové terapie ran

Podtlaková terapie zvyšuje prokrvení spodiny rány. To vede k lokálnímu zvýšení parciálního tlaku kyslíku v okolí rány, zvýšení dostupnosti živin, zároveň se zmenšuje intersticiální otok spodiny a okolí. Výsledkem je zvýšená tvorba granulační tkáně a podpora autolytického débridementu rychlejší demarkací nekróz. Podtlaková terapie snižuje bakteriální a toxickou zátěž na spodině rány a brání kontaminaci rány z vnějšího prostředí, podporuje migrace epitelu z okrajů rány a aktivně kontrahuje okraje rány, čímž vede k rychlejšímu zmenšování ranné plochy. Zároveň dochází ke stabilizaci rány v celém jejím rozsahu – zabrání se posunu krytí vůči spodině, stabilizuje se břišní a hrudní stěna. To umožňuje časnou rehabilitaci pacienta. Díky tomu lze předejít řadě následných komplikací u imobilních pacientů ve vážném stavu (hypostatické pneumonie, dekubity atd.). Další výhodou aktivního hojení je fakt, že dochází k odvodu ranného exsudátu a infekčního materiálu mimo ránu – do vyjímatelného kanystru, který je součástí každého přístroje. Snižuje se tak riziko macerace okolí rány, lépe lze zvládnout management exsudátu, byl prokázán rychlý pokles počtu bakteriálních kolonií na spodině rány. Při řešení infekčních komplikací pomocí NPWT se často obejdeme bez antibiotik, resp. trvání antibiotické léčby je zkráceno.