Způsoby nutriční podpory

Při podávání nutričních doplňků je nutné sledovat reakce pacienta (vznik průjmů, zvracení, nechutenství apod.). Nutriční podpora nesmí zhoršovat aktuální zdravotní stav nemocného.

Základem nutriční podpory u nemocných je úprava diety s výběrem hodnotnější stravy. Doplňky diety tvoří vitamíny, minerály a stopové prvky. V některých případech jsou indikovány léky stimulující chuť k jídlu. Důležitou úlohu v nutriční podpoře má umělá klinická výživa (enterální a parenteriální výživa).

Nejjednodušším způsobem podávání klinické výživy je perorální aplikace – standardně ústy. Její modifikací je "sipping" (usrkávání), tj. trvalé popíjení tekuté stravy v krátkých intervalech po celý den. V případě, že pacient není schopen polykat, je nutné přistoupit k enterálnímu podávání. Využívá se gastrická sonda vedená nosem do žaludku, gastrická sonda zavedená přes břišní stěnu přímo do žaludku nebo enterální sonda procházející nosem do tenkého střeva. Poslední možností, jak alimentovat pacienta, je parenterální cesta infuzním roztokem s výživou, která se aplikuje přímo do žíly.

Nutrice a hojení ran

Výživa má na zdraví člověka zásadní vliv. S poruchami výživy se setkáváme u řady onemocnění a je nasnadě, že nedostatek energie, makronutrientů (cukry, tuky, bílkoviny) i mikronutrientů (vitamíny, minerály) negativně ovlivňuje i reparaci tkání.

Podle publikovaných studií má obohacení stravy o bílkoviny a energii spolu s podáváním argininu, vitamínů a stopových prvků s antioxidačními účinky pozitivní účinek na hojení. Suplementace mikronutrientů spočívá především v doplňování vitamínu A, vitamínu C, železa, zinku a argininu. Podávání nutričního roztoku s vysokým obsahem bílkovin a energie, obohaceného argininem, zinkem a antioxidanty může být prospěšné v léčbě dekubitů (Benati et al. 2001).

Nedostatečná výživa u seniorů

V praxi se setkáváme velmi často s chronickými ránami a projevy nedostatečné výživy u starších lidí. Jaké jsou příčiny?

Somatické:
nechutenství, žvýkací potíže, problémy s chrupem, protézou, poruchy polykání, jednotvárná strava, chronická onemocnění, onemocnění dutiny ústní, špatné trávení způsobené užíváním léků, snížená pohyblivost.

Psychické:
demence, deprese, paranoidní bludy, úzkostná dieta, glykemická fobie, alkoholismus.

Sociální:
chudoba skutečná nebo domnělá (zhoršení kvality a kvantity výživy), ztráta soběstačnosti, osamělost, neznalost správné výživy, nepřijetí stravy ústavní, nemocniční nebo pečovatelské služby.

Důležitou příčinou je i samotný věk pacienta:
dochází ke snížení chuťových a čichových vjemů, snížení pocitu hladu, zvýšený pocit plnosti žaludku, snížená potřeba příjmu tekutin.

Směrnice pro výživu při prevenci a léčbě proleženin EPUAP

Následující doporučení pro stravování osob s malnutricí vychází z doporučení EPUAP (Evropský poradní sbor pro otázky proleženin), které bylo vydáno roku 2003 pod označením Směrnice pro výživu při prevenci a léčbě proleženin (EPUAP 2003). Směrnice předpokládá, že nedostatečná výživa může vést ke zvýšenému riziku poškození tkání v důsledku působení vnějších faktorů, např. tlaku.

Základním cílem nutriční intervence je zlepšit podvýživu z hlediska bílkovin a energie, ideálně perorální cestou. V případech, kdy podávání běžné stravy není možné nebo dostatečné, lze zvážit podávání perorální doplňkové výživy bohaté na bílkoviny a energii s cílem dosáhnout pozitivní dusíkové bilance u pacienta. Pokud se nepodaří vyřešit podvýživu běžnou stravou ani podáváním perorální doplňkové výživy, lze využít i jiné cesty (např. enterální výživa nasogastrickou sondou). Jedinci je nutno zajistit energetický příjem minimálně 30–35 kcal na kg tělesné hmotnosti za den, při požadavku 1–1,5 g proteinů na kg a den a 1 kcal na ml tekutin na den. Nezbytné je pravidelné hodnocení účinků nutriční intervence a vedení dokumentaci příjmu stravy a tekutin.